Eset

Bohyně Eset byla jednou z nejoblíbenějších ženských bohyň a také z ochranitelských bohyň. Dosáhla takové oblíbenosti, že jí můžeme najít i v řecké mytologii pod jménem Isis. Stopy po ní však můžeme najít dokonce až v Británii. Byla jedním z nejváženějších božstev a v řecko-římské době vážným soupeřem křesťanství. Často byla zobrazována s křídly - symbol ochrany.

Přezdívá se jí bohyně-matka. Symbolizuje rodinu, ochranitelství, manželství, lásku, ale také vzdělávání nebo léčitelství. Je matkou Hora a manželkou Usira, kterého také vzkřísí z mrtvých, když jej Sutech zabije. Také byla úzce spojena s kouzelnictvím a magií. Podle mytologie se dokázala proměnit do jakékoli podoby.

Nejznámější mýtus, se kterým je spojena je příběh o tajném jménu boha Ra:

Bůh Ra měl mnoho jmen, ale jediné jméno, které bylo klíčem k svrchovanosti nad ním, znal jenom on. Kdokoli by toto jméno rozluštil, by měl právo sedět vedle něj v čele panteonu bohů a bohyní. Eset byla velmi chytrá a chtěla toto jméno rozluštit. Vymyslela si proto plán. Ve spánku zachytila pár kapek Reových slin a z nich kouzlem vytvořila hada, který symbolizoval Reovu moc. Zanechala jej na místě, kde se měl Re procházet. Had Rea uštkl, tak jak Eset plánovala. Protože Re hada nevytvořil, netušil, jak se vyléčit. Nikdo mu nebyl schopen pomoci, kromě Eset. Ta mu slíbila vyléčení pod podmínkou, že jí řekne své tajné jméno. V zoufalství jí své jméno prozradil a trval na slibu že ona ani její syn Hor nikdy toto jméno neprozradí. Eset tedy Rea vyléčila a spolu se synem se těšili vysokého postavení.

Hlavním bodem tohoto mýtu je egyptské přesvědčení, že jméno je klíč ke všemu. Jméno pro ně bylo velmi důležité, protože dávalo nad člověkem určitou moc. Vybírali je velmi pečlivě a často znamenaly nějakou žádoucí vlastnost, jakou je například krása nebo moudrost. Další jména mohla spojovat jednotlivce s králem nebo s bohy a vyjadřovala oddanost. Další symboliku příběhu můžeme hledat v tom, že Eset jméno zná, kdežto čtenář ne. Zachovávalo to jistou tajemnost bohů a zároveň je to čtenáři přibližovalo.

Anup (Anubis)

Egyptský bůh Anubis neboli také Anup je asi jedním z vůbec nejznámějších bohů, a také jedním z nejoblíbenějších bohů, co se zobrazování týče. Mezi jeho četné přezdívky patří například "Ten, který je nad horami", "Pán posvátné země" nebo "Ten, který předsedá božskému stanu". Božským stanem se myslí místo, kde se prováděla mumifikace.

Jak můžete vidět na obrázku, Anubis se zobrazoval jako šakal a nebo jako muž se šakalí hlavou. Původ v tomto zobrazení je zřejmě takový, že ve starém Egyptě se šakali často potulovali v blízkosti hrobů, a toto zobrazení je před nimi mělo chránit.

Anubis je bohem balzamování a ve Staré říši (než byl v této funkci ve Střední říši nahrazen Usirem) vykonával funkci boha mrtvých. Doprovází mrtvé k rituálu vážení srdcí. V tomto rituálu musel dotyčný dokázat, že je jeho srdce čisté. Vážilo se na velkých vahách  - na jedné straně bylo pírko (maat), které symbolizovalo pravdu a spravedlnost, na druhé srdce zemřelého. Pokud se váhy nepřevážili, mohl dotyčný pokračovat dále. Pokud bylo však jeho srdce těžší, srdce pohltila Amemait - požíračka a nebohý se mohl těšit na zatracení - odchod na místo, které by se dalo připodobnit křesťanskému peklu.

Jak bylo řečeno, Anubis byl ale především bohem balzamování, a proto si kněží při balzamovacích obřadech nasazovali masky šakala - připodobnění Anubise.

Bastet

Bastet (někdy se také objevuje Baset, Baast) je kočičí bohyně. Do roku 1000 př.n.l. je také zpodobňována jako lvice, proto se spekuluje, že je jen jednou z podob bohyně Hathor-Sachmet. Stejně jako Hathor je také jejím symbolem nástroj sistrum. Je to dcera boha Re.

Stejně jako kočce se jí přisuzuje značný temperament a svobodomyslná povaha, na straně druhé ale i domáckost a zábava. Má tedy dvě různé stránky. Byla považovaná za ochránkyni domova a těhotných žen a na druhé straně její pomoci byly přičítány i faraonovy úspěchy v bojích.

Ačkoliv byla jako kočka spojována s králi, těšila se velké oblibě i mezi obyčejnými lidmi. Kult kolem bohyně Bastet byl vytvářen hlavně v okolí města Búbastis (dnešní Zakazik ve východní části delty Nilu). V katakombách tamějších chrámu se našly mumifikované kočky, jejíž mrtvoly tam místní nejspíše přinášeli s prosbami o jejich mumifikaci, aby mohly stát bok po boku se svými pány i po smrti.

S bohyní Bastet je také spojován její každoroční svátek, který se konal na přelomu dubna a května. V pozdní době byl v Egyptě svátek bohyně Bastet jedním z vůbec nejoblíbenějších. Podle Hérodota v tento den přijelo do Búbastidy až na 700 000 lidí. Konaly se bujaré oslavy během nichž se hodovalo, pilo a tancovalo. Také se při nich uctívala bohyně Bastet, na jejíž počest se obětovalo a hrálo na sistrum, jeden z jejích symbolů. Dle Hérodota: "Přijíždějí v bárkách, muži a ženy společně, a v každé bárce jich je velký počet. Některé ženy mají řehtačky a rachotí s nimi, muži po celou cestu pískají na flétny, ostatní ženy a muži zpívají a tleskají. Kdykoliv míjejí nějaké místo, přirazí s bárkou ke břehu a některé z žen dělají, co již jsem řekl, jiné posměšně pokřikují na ženy z toho města, jiné tančí, jiné zase vstanou a vyhrnují si šaty do výše. Když doplují do Búbastidy, slaví svátek a konají velké oběti. Při té slavnosti se vypije více vína než po následující rok."

Amon

Amon je nejdůležitější bůh pro starověké Egypťany, za éry Amenhotepa IV. neboli Achnatona neúspěšně nahrazován bohem Atonem.  Konflikt Rohů (vyznavačů Amona - Amon se zjevoval v podobě berana) a Křížů (vyznavačů Atona). Zvláštní je, že Aton může být předloha nebo kopie křesťanského Boha.


Je to bůh všemocný, první, který stvořil první. Říká se o něm, že je odloučený a zároveň spojený se vším. Jedna teorie o vzniku světa tvrdí, že Amon vydal kejhání jako husa tak mocné, že to způsobilo kosmickou reakci, při které vzniklo Osmero a Devatero.

Hathor-Sachmet

Hathor-Sachmet je mojí nejoblíbenější bohyní. Je to jedna bohyně, která se proměňuje ze své mírné podoby bohyně lásky Hathor, do podoby Sachmet, bohyně války.

Hathor bývá většinou zpodobňována jako kráva. Je to dobrá bohyně lásky, plodnosti, krásy, hudby a tance, také léčitelka. Je považována za symbolickou matku faraonů. Potřásá hudebním nástrojem zvaným sistrum k zahnání zlých sil. Je zpodobňována v mnoha různých podobách - nejčastěji jako kráva.

Je také spojována s podsvětním, přezdívá se jí i "paní Západu"(tj. země mrtvých). Prý rozdává v podsvětí jídlo a pití a šťastlivcům prý půjčí i svůj svrchní plášť, aby snáze prošel všemi nástrahami, které na něj v podsvětí číhají.

 Její kultovní středisko leží v Dendeře. V řecké mytologii se Hathor objevuje jako Afrodíté, bohyně krásy.

Sachmet je zpodobňovaná jako lvice, přezdívá se jí také "paní opilosti", viz "Mýty spojené s Hathor-Sachmet". Je to bohyně války a ničitelka. Prý to je manželka, Ptaha, toho, jenž se stvořil sám. Je spojována s vyhubením lidstva, proto je zpodobňována jako mor.





Mýty spojené s Hathor-Sachmet:

Hathor-Sachmet je dcerou Atuma, který ztratil své děti, Šu a Tefnut a tak si viňal oko, naplnil ho svou mocí - Hathor-Sachmet a přikázal jí aby mu děti našla. Když je přivedla, Atum plakal radostí a z jeho slz vznikli první lidé. Hathor-Sachmet vložil do svého čela a dal jí tvar kobry. Tak je ctěná i obávaná všemi bohy i lidmi.

Re chtěl potrestat lidi, kteří byli rozmařilí a nebáli se bohů a proto na ně seslal krutou bohyni Sachmet. Když už ale Re svolil ke konci, Sachmet už byla tak krvežíznivá, že nedokázala přestat. Re se lekl, nechtěl lidi vyhladit, jen potrestat. Přikázal proto aby uvařili pivo a smíchali ho s hliněným barvivem a poté ho vylili na pole. Sachmet když to uviděla, tak si myslela, že to je krev a proto jí lačně začala polykat. Opilostí však usnula. Když se probudila, zapomněla na všechno a jako mírumilovná bohyně se vrátila zpět domů. 

Re (Ra)

Asi nejznámějším bohem z egyptské mytologie je bůh Re. V některých jazycích se taky překládá jako Ra. Je to egyptské nejvyšší božstvo slunce. Někdy se také považuje za stvořitele, ale ke stvoření světa se zde také ještě dostanu.

Podle mýtů řídil plynutí času - roků, měsíců, dnů, hodin, minut... Proto také nejspíše věřili, že den se skládá z dvanácti stejně dlouhých částí, které označovaly Reovu cestu po obloze. Stejný počet částí s podobným významem měla i noc, která však označovala ne pouť po obloze, ale Reovu pouť Duatem. Nevýhoda těchto částí byla, že zůstávaly stejně dlouhé i při zkracování či prodlužování dnů při přechodu ze zimního na letní čas. Části se prostě prodlužovaly nebo zkracovaly podle potřeby.

Re se také často stával "obětí" synkretismu. To znamená, že splýval s ostatními bohy v objekt jediného uctívání. Například Atum-re, Amenre a podobně.

Byl také považován za Otce faraonů, což povyšovalo faraony na status bohů. Přišel s tím faraon Radžedef ze 4. dynastie. Titul se přidával za jméno panovníka a měl podobu "sa Re", syn Rea.

Reův denní režim spočíval v pouti po obloze, v noci putoval Duatem. Některé mýty vyprávějí, že putoval kolem těla Nut, bohyně nebe, která ho za stmívání pohltila. Ranní barva úsvitu - růžová až červená, symbolizovalo krev, kterou Nut prolévá při opětovném porodu. Jiné mýty říkají, že Re putoval tělem obrovského hada, který měl ocas v tlamě - raná představa nekonečnosti vesmíru.

Přes den Re putoval v bárce zvané mandžet a v noci zase bárkou, která se nazývala mesketet nebo také "člun milionů". Plavili se s ním také méně důležití bohové a jeho potomci - faraoni. Ti tvořili jeho doprovod.

 Noční cesta Rea poté pokračovala dvěma důležitými událostmi. První byla splynutí Rea s Usirem, bohem řádu. Navzájem si doplnili životní sílu tím, že v sobě na chvíli splynuli. Re v Usirovi, Usir v Reovi. Další významnou událostí bylo poražení zlého Apopa, hada, který, jako v mnoha egyptských mýtech, představoval zlo, chaos. Nikdy ho však nemohl zničit, protože tím by porušil rovnováhu a nastal by znovu prapůvodní chaos, ze kterého všechno vzniklo. To samé by se stalo, kdyby Apop Rea porazil.

Když se tato cesta povedla, mohl Re opět další ráno povstat = slunce znovu vyšlo.