Bastet (někdy se také objevuje Baset, Baast) je kočičí bohyně. Do roku 1000 př.n.l. je také zpodobňována jako lvice, proto se spekuluje, že je jen jednou z podob bohyně Hathor-Sachmet. Stejně jako Hathor je také jejím symbolem nástroj sistrum. Je to dcera boha Re.
Stejně jako kočce se jí přisuzuje značný temperament a svobodomyslná povaha, na straně druhé ale i domáckost a zábava. Má tedy dvě různé stránky. Byla považovaná za ochránkyni domova a těhotných žen a na druhé straně její pomoci byly přičítány i faraonovy úspěchy v bojích.
Ačkoliv byla jako kočka spojována s králi, těšila se velké oblibě i mezi obyčejnými lidmi. Kult kolem bohyně Bastet byl vytvářen hlavně v okolí města Búbastis (dnešní Zakazik ve východní části delty Nilu). V katakombách tamějších chrámu se našly mumifikované kočky, jejíž mrtvoly tam místní nejspíše přinášeli s prosbami o jejich mumifikaci, aby mohly stát bok po boku se svými pány i po smrti.
S bohyní Bastet je také spojován její každoroční svátek, který se konal na přelomu dubna a května. V pozdní době byl v Egyptě svátek bohyně Bastet jedním z vůbec nejoblíbenějších. Podle Hérodota v tento den přijelo do Búbastidy až na 700 000 lidí. Konaly se bujaré oslavy během nichž se hodovalo, pilo a tancovalo. Také se při nich uctívala bohyně Bastet, na jejíž počest se obětovalo a hrálo na sistrum, jeden z jejích symbolů. Dle Hérodota: "Přijíždějí v bárkách, muži a ženy společně, a v každé bárce jich je velký počet. Některé ženy mají řehtačky a rachotí s nimi, muži po celou cestu pískají na flétny, ostatní ženy a muži zpívají a tleskají. Kdykoliv míjejí nějaké místo, přirazí s bárkou ke břehu a některé z žen dělají, co již jsem řekl, jiné posměšně pokřikují na ženy z toho města, jiné tančí, jiné zase vstanou a vyhrnují si šaty do výše. Když doplují do Búbastidy, slaví svátek a konají velké oběti. Při té slavnosti se vypije více vína než po následující rok."
Stejně jako kočce se jí přisuzuje značný temperament a svobodomyslná povaha, na straně druhé ale i domáckost a zábava. Má tedy dvě různé stránky. Byla považovaná za ochránkyni domova a těhotných žen a na druhé straně její pomoci byly přičítány i faraonovy úspěchy v bojích.
Ačkoliv byla jako kočka spojována s králi, těšila se velké oblibě i mezi obyčejnými lidmi. Kult kolem bohyně Bastet byl vytvářen hlavně v okolí města Búbastis (dnešní Zakazik ve východní části delty Nilu). V katakombách tamějších chrámu se našly mumifikované kočky, jejíž mrtvoly tam místní nejspíše přinášeli s prosbami o jejich mumifikaci, aby mohly stát bok po boku se svými pány i po smrti.
S bohyní Bastet je také spojován její každoroční svátek, který se konal na přelomu dubna a května. V pozdní době byl v Egyptě svátek bohyně Bastet jedním z vůbec nejoblíbenějších. Podle Hérodota v tento den přijelo do Búbastidy až na 700 000 lidí. Konaly se bujaré oslavy během nichž se hodovalo, pilo a tancovalo. Také se při nich uctívala bohyně Bastet, na jejíž počest se obětovalo a hrálo na sistrum, jeden z jejích symbolů. Dle Hérodota: "Přijíždějí v bárkách, muži a ženy společně, a v každé bárce jich je velký počet. Některé ženy mají řehtačky a rachotí s nimi, muži po celou cestu pískají na flétny, ostatní ženy a muži zpívají a tleskají. Kdykoliv míjejí nějaké místo, přirazí s bárkou ke břehu a některé z žen dělají, co již jsem řekl, jiné posměšně pokřikují na ženy z toho města, jiné tančí, jiné zase vstanou a vyhrnují si šaty do výše. Když doplují do Búbastidy, slaví svátek a konají velké oběti. Při té slavnosti se vypije více vína než po následující rok."
Žádné komentáře:
Okomentovat